MAGNOLIA

Svoboda, jak jeden náš učitel na škole říká, je vrtkavá, můžeme o ni přijít lusknutím prstu. My už nezažili to nemít svobodu, máme vše, ale zároveň nic, všeho je moc, ale i málo. Máme obrovské možnosti, ale naše jediná starost je, kdo a co zrovna nasdílel online. Nebudu tady moralizovat, že já na mobilu nejsem, ale můžu říct, že mám svůj názor. Můžete to říct vy? Máme prostor na to mluvit, říct náš názor, máme na to tu svobodu, ale nemáme ten názor. Je to paradox. Jsme spokojeni v tom našem státu, líní něco změnit. Vím, že nespasím svět, ale chci říct svůj názor, názor na dnešní dobu, na nedostatek morálky, se kterým bojuji občas i já, společnost něco už prostě bere jako normální, ale dle mých hodnot to opravdu normální není. Povolit hodnoty a žít nebo si za nimi stát a mít dobré svědomí, ale nežít? Je to každého boj, život nás učí, dává nám lekce a asi je potřeba dělat chyby, na ty totiž budete jednou vzpomínat. Budeme vzpomínat na žití, ne na žití online, na poznávání, lásku, chyby, na každé nabití pusy.