Dream

Přemýšleli jste někdy o tom, že se přestěhujete někam daleko? Prostě se sbalit a odjet. Já o tom přemýšlím docela často, vlastně až moc často. Jenže tohle rozhodnutí bohužel není jednoduché, musíte toho tolik vyřešit, tolik zařídit. To by bylo to nejmenší, ale dokážeme opustit přátele, rodinu? Já bych bez nich žít nedokázala, nechala bych tu srdce a tu díru po něm by asi nic nezaplnilo, ani nový domov, nové přátelství, ani moře, mé milované moře, ani to by nepomohlo. Jak by vlastně mohlo? Nedokážu opustit někoho, kdo pro mě znamená celý svět. Mám v hlavě ale jednu představu, že vezmu rodinu s sebou, někam daleko, do domu u moře, budu mít pomerančový sad, nikde kolem nebude wifi, továrny, rána a večery budu trávit na pláži, uvidím spoustu dokonalých západů slunce, budu tančit, smát se, vychovávat své děti. Krásný sen, ne? Ale říkám si, byla bych schopná takhle žít? Přece jenom jsme vychováváni v rychlé době, honíme se za penězi, kariérou, za slávou. Honíme se za těmi, podle nás, důležitými hodnotami, ale dáváme za ně to nejdražší, co máme, naše zdraví, přátelství a hlavně svůj život. Pro mě je život v klidu sen, životní cíl, to je ta hodnota, za kterou chci dojít já. Jsem snílek, vím to, ale svět patří těm, kteří sní, věřím, věřím v to, že co si dokážu představit, to taky dokážu udělat. Jednou se přestěhuji do mé pohádky a můj svět bude ještě krásnější, než je teď. Budu snít, žít svůj svět, milovat a smát se. Život je krásný, milujme ho, on nás bude milovat taky.