Travelling

Miluju cestování, poznávání nových lidí, tak moc bych si přála, abych mohla rozdělit sebe a být na všech místech, se všemi, které mám ráda, abych rozdělila sebe stejně jako je rozdělené mé srdce, do všech koutů světa. Mnohé přátele už znovu naživo nepotkám, ale věřím, že to tak má být, že jsou v mém životě z nějakého důvodu, věřím v náhodu, štěstí, dobro. Co dáváme, to se nám vrací, co zasejeme, to sklidíme. Je jen na nás, jestli chceme kolem sebe šířit dobro nebo zlo. Mám v životě spoustu radosti, štěstí, tomu ale tak nebylo vždy, dřív jsem byla naštvaná na život. Vše se změnilo právě souhrou náhod, poznala jsem spoustu lidí, všichni mi dali kus ze sebe, předali svá životní moudra, dali mi nahlédnout, jak skvělý může být život, díky nim jsem dnes taková, jaká jsem, spokojená, vyrovnaná, šťastná. Možná jsem naivní, prý až moc hodná, ale měnit to nehodlám, dál se budu smát na lidi na ulici jen tak, budu si zpívat při vaření, budu se radovat z každé sekundy mého života. Tento týden mě naučil mnohé, zamkla jsem mobil do trezoru a žila jak nikdy předtím, smála se víc, koukala se, fotila, dělala to, co mě baví, nechala jsem u jednoho člověka obrovskou část svého srdce. Tohle všechno ale stálo za to. Není lepší mluvit naživo než se svým mobilem, seznamovat se, koukat se na život kolem nás, na všechno kouzelné kolem nás, nenechat život protékat mezi prsty? Jednou se možná vzbudíme a uvědomíme si, že ten život, který jsme hledali na obrazovkách, tu byl, jen jsme ho se skloněnou hlavou neviděli.