Život je jedna velká premiéra bez možnosti repríz

Občas správná rozhodnutí jsou ta nejbolestivější. Víte, jsem člověk, co nerad opouští lidi, snažím se bojovat za každého jednoho, kdo je v mém životě. Nebývala jsem taková ale vždy, jednala jsem s lidmi, jako kdyby byli něco, co se dá nahradit, jako nový pár bot, který nahradí ten starý. Lidé ale nejsou pár bot!

            Každý jeden, kdo prošel mým životem mi něco ze sebe dal, někdo zůstal déle, někdo jen krátkou chvilku a někdo prožívá mé dobré i špatné chvilky po mém boku již několik let a pořád mě má, alespoň doufám, trochu rád. Každému jednomu jsem neskutečně vděčná, za jeho roli ve hře mého života, protože ji zahráli nejlépe jak mohli, protože v život je přece jedna velká premiéra bez možnosti repríz.

            Teď mám opět období, kdy jsem si uvědomila, že občas prostě lidi nemůžete držet ve svém životě déle, než v něm mají být. Držet se zuby nehty, bojovat za něco, co už vlastně není ubližuje oběma. Ve vztahu přijde období, kdy už prostě nejde pokračovat dál a je čas něco změnit, tak jak se z cizinců stali přátelé, tak se nyní stávají z přátel cizinci, správné slovo je spíš známí, ti, které potkáte jednou za čas, prohodíte pár slov a jdete dál každý vlastní cestou. O tom to je, život spojí občas cesty lidí, na jistou dobu, ale některé cesty dál společně nepokračují. Učím se nyní tohle zvládnout. To, že už dál nemám mít někoho v životě, kdo jistou dobu znamenal tolik. Ale byla to volba mezi mnou a tím člověkem. Vím, že je to trochu sobecké, ale já si vybrala sebe. Protože vím, že sklíčená nemohu pomáhat dalším, že bez energie nedokážu měnit svět, pomalu, malými krůčky. Bolí to, možná víc, než kdybych zůstala, ale to by nebylo správné, tahle bolest časem přejde a zůstane jen vnitřní klid.

            

tričko: Mohito, sukně: asos, boty: asos, hodinky: Komono z www.24time.cz