Změny

Tento článek bych ráda věnovala změnám, změnám v mém životě. Za poslední dobu se mnohé změnilo, změnila jsem se já, můj život i mé hodnoty. Tentokrát jsem si ale jistá, že k lepšímu. Děje se toho teď tolik, sice nemám moc času na odpočinek, ale jsem opravdu vděčná, za každou šanci, kterou dostanu. 

I můj názor na Prahu je nyní jiný, i ona mě změnila a ne málo a já si k ní opět našla cestu, k jejím zapadlým uličkám, krmení labutí na Kampě, výhledům z Kyvadla. Zamilovala jsem si zase ty dlouhé procházky bez cíle, nalézání nových míst, poznávání nových lidí (ten pán na fotce opravdu venčil sovu). 

Největší změnou a zároveň tou nejbolestnější bylo to, že jsem nechala jít to, co jsem předtím držela v mém životě, i když jsem cítila, že to součástí mého života není. Občas se tak silně snažíme udržet něco, co už dál udržitelné není, ubližujeme sobě i ostatním, ale vlastně proč? V životě jsou etapy, kdy o mnoho přicházíme, ale to je součást života, něco odchází, něco přichází. A občas nechat jít je to nejlepší, co můžeme udělat.

Musím říct, že teď prožívám období, kdy se cítím šťastná, na tohle by mi jeden z mých nejdůležitějších lidí v životě řekl, že ho s tím, jak píšu, že jsem šťastná pěkně štvu, že to tak není. Ale ono to tak je, nemám perfektní život, ale o tom přece štěstí není. Je to v tom nalézt štěstí v nedokonalostech života, protože na všem je něco dobrého, pozitivního. Vím, zní to jako klišé, ale podle mě je štěstí opravdu z velké části o přístupu, to co dáte se vám vrátí, pokud budete pořád negativní, myslíte, že vám do života přijde něco pozitivního? Ne. Je mi teď prostě hezky, můj život je klidnější, mám kolem sebe skvělé lidi, kteří mi přinášejí radost do života, medový obláček, pegasojednorož a další mi připomínají jak důležité jsou maličkosti. Děkuju každý den za to, kde jsem a koho mám kolem sebe, opravdu.